Cíl: Zhodnotit změny vaskulární denzity hlubokého a povrchového kapilární plexu sítnice, plochy foveolární avaskulární zóny, centrální retinální tloušťky a nejlépe korigované zrakové ostrosti u pacientů s diabetickým makulárním edém léčených anti-VEGF preparáty.
Materiál a metodika: V prospektivní studii na Oční klinice FNHK hodnotíme soubor 41 očí 30 pacientů (19 mužů a 11 žen) s diabetickým makulárním edémem léčených přípravky Lucentis nebo Eylea. Průměrný věk pacientů byl 61,7 ±11,3 let. Průměrná vstupní zraková ostrost byla 64,4 ±9,1 písmene na ETDRS optotypech. Během ročního sledování jsme při kontrolách v 3., 6., 9. a 12. měsíci sledovali hustotu kapilární sítě hlubokého a povrchového kapilární plexu sítnice na OCTA, k jehož vyhodnocení jsme použili program ImageJ. Dále byla měřena plocha foveolární avaskulární zóny s centrální retinální tloušťkou a nejlépe korigovanou zrakovou ostrostí.
Výsledky: Během ročního sledování došlo ke statisticky významné změně u obou kapilárních plexů sítnice, kde se denzita hlubokého kapilárního plexu zvětšovala (p < 0,0001), u povrchového kapilárního plexu naopak snižovala (p = 0,0073). Plocha foveolární avaskulární zóny se snížila z původní průměrné hodnoty 0,29 ±0,14 mm² na 0,24 ± 0,07mm² (p = 0,0406). Průměrná centrální retinální tloušťka klesla z 434,1 ±96,2 µm na 322,2 ±90,8 µm (p = 0,0001). Nejlépe korigovaná zraková ostrost se zlepšila v průběhu roku o 7,3 písmene na ETDRS optotypech (p < 0,0001).
Závěr: Pomocí výše zmíněných anti-VEGF preparátů statisticky významně snižuje centrální retinální tloušťku a zlepšuje zrakovou ostrost pacientů. Ovlivňuje hustotu kapilární plexů sítnice i plochy foveolární avaskulární zóny. V dosud dostupných metaanalýzách se výsledky vlivu anti-VEGF preparátů na makulární perfuzi dosti liší. Roli hraje především design studie, způsob vyhodnocování hustoty kapilárních plexů sítnice, počet a typ pacientů (vstupní a vylučovací kritéria), délka sledování a v neposlední řadě typ použitých anti-VEGF preparátů.